Historie pravdě podobnější
Před mnoha a mnoha roky, kdy ještě padal sníh a lidé vymýšleli jak se zabavit uviděl Pavel Kadleců v časopise Mladý Svět v rubrice Táborový oheň 
fotografii a článeček o trempech odkudsi z Krušných hor, kteří závodili po lese „zapřaženi“ do saní. I napadlo ho, že bude dobré něco podobného provádět i na Brdech. Přednesl myšlenku partě lidí v čele se známým Jardou Fousem a ta uspořádala v Obecnici závod, který i svým názvem napomohl k obroušení hanlivého názvu Obecnice –Bečánov.
Nultého (posléze vlastně prvního) ročníku v roce 1980 se zúčastnilo osm posádek. Zlom nastal v roce 1983, kdy díky propagaci se sešlo na startu čtyřicet šest posádek a jak jsem se dočetl v kronice T.J. AMASOMA, zajímal se i tisk. Zúčastnila se Mladá fronta, Mladý svět, Nové Příbramsko, Atom, ale také přijel redaktor časopisu Pes přítel člověka, který se domníval, že závod běhají psi. Běhali, ale lidští psi, feny i štěňata.
Dál budu citovat zápis v kronice T.J.Amasoma, který psal Pepa Jeff Čermák.“ Ve třináct zahřmí výstřel a velký závod je odstartován. Ještě po krátkém prvním kole ve kterém je třeba vykolíkovat zábor, se přijímají sázky na vítěze, ale pak všichni sledují drama na trati. Druhý okruh je fyzicky nejnamáhavější - spřežení překonávají s těžkým polenem na saních strmé stoupání na „Telefonku“v prostoru startu musí poleno rozřezat a rozštípat na kousky, které projdou otvorem 4x4 cm.Při absolvování třetího kola je nutno sněhovou koulí sestřelit sklápěcího vlky a v posledním- čtvrtém kole musí psovod nasednout na saně a psi ho dotáhnou do cí
le. Při téměř nulové vrstvě sněhu je to nápor na psi i na saně. Mnoho psů bylo po cestě utraceno , saně nevydržely nápor těl psovodů Kdo zvítězil? Mimo spřežení Šneci(první místo), Chcíplí psi (2.místo, Brdští běžci (3.místo, zvítězili všichni.“ To je psáno v historii a jak uvidíte, tradice zůstávají.
Už třetím rokem se účastnilo skoro na padesát posádek a závod se stával známým.
Organizování závodu převzala v dalších letech Tělovýchovná jednota AMASOMA v čele s Vaškem Mazným. AMASOMA to byl Amatérský softbalový manšaft. Parta nadšených organizátorů pořádala rok co rok tradiční setkání sportovců,trempů,recesistů prostě dobrých lidí až do vyčerpání.
Po letech je vystřídala Bohoušem Svobodou nazvaná „Organizační trojka“ s partou dalších pomocníků. Materiálové zajištění na svých bedrech táhl Pavel Kadlec, 
jemuž byla nápomocna celá rodina, dále Petr Čech účastník a organizátor od začátku a Bohouš Svoboda, kterýžto se k nim připojil a byl většinově zvolen ředitelem závodu. Při pořádání vždy pomáhala spousta dalších kamarádů a přátel. Při jubilejním 30. ročníku v roce 2010 Organizační trojka vyhlásila konec činnosti. V té době již závodilo i osmdesát spřežení a pozdní přihlášky závodníků se odmítaly, protože závod uzavírá country večer v Obecnické hospodě s omezenou kapacitou sálu.
Večerní salooní hýření začínalo dětskou soutěží – Krávou – házení kroužků na kravskou lebku. Každou 
soutěž Bohouš uváděl vjeršovaným sloganem. Krávu tímto: Že netrefíte kraví rohy, to v životě nevadí. Máte jiné vlohy, které vám život osladí. Hlavně se dobře mějte a buďte zdrávi, volům se vyhýbejte a nejezte šílené krávy. Po vyhlášení a předávání cen, které mimo jiné mají organizátoři rádi ohledně líbání a objímání odměněných žen, (u mužů bez líbání), následuje tanec na muziku živé kapely. O přestávkách nechběly soutěže Řezání kaprem a Dekomlat na kládě (Postavte se ke kládě, zapřete se rukou, ukažte v plné parádě, bojovně jak srdce tlukou. Že se vám ruce trémou třesou, až v nich kapr chrastí? Nebojte se, už je nesou. Obvazy i náplasti.). Pro ženy speciálně 
vymyšlená Bečánovská zlodějská - kradení měšce, Soutěž o brdskou hruď nebo pletení vánoček na čas. Volívala se i Miss čuba a Missák vořech.
Při avizovaném, „možná posledním“ 30. ročníku přišlo tolik diváků, že se ani nedali spočítat a jubilejní ročník přilákal i tisk a televizi. Dokonce i ČT 1 a vysílala pak reportáž v hlavních zprávách v devatenáct hodin.
Po měsících nejistot se do přípravy 31. ročníku pustila skupina tvořená Honzou Javůrkem, Michalem Cibochem, Petrem Brůčkem, Petrem Soukupem, Marií Pacovskou a dalšími pomocníky.
Závod je stále živý, lidé se jdou ukázat svým přátelům, někteří se jdou přesvědčit, že na to ještě mají. Někteří přicházejí pravidelně vyhrát, další se jdou projít krásnou brdskou přírodou. Všichni mohou být spokojeni, mají se na co koukat. Brdy jsou překrásné. A pokud se otevře pohled na vzdálené lesnaté kopce srdce milovníků přírody jenom plesá.
Doufáme, že historie závodu lidských spřežení bude pokračovat a budou se psát další kapitoly, zážitků, příhod, výkonů a dobré pohody.
(Z materiálů Bohouše Svobody svévolně upraveno)
PS: Chybí-li zde nějaká informace nebo pokud se v článku vyskytne nějaká nepřesnost, nekamenujte monitory, ale dejte nám o tom vědět upřesňujícím e-mailem :)